Tereza Pištorová | V úterý 30. září 2014 se na německém velvyslanectví slavilo. Ve velkém. Němečtí i čeští politici, diplomaté a další velectění hosté, ale především pamětníci, si připomínali 25. výročí útěku občanů NDR do SRN přes bývalé západoněmecké velvyslanectví v Praze. A také Fórum mládeže bylo při tom.
Foto: Antikomplex
Bývalý ministr zahraničí SRN Hans-Dietrich Genscher na začátku oslav zamával přítomným z proslulého balkónu velvyslanectví, ze kterého před 25 lety oslovil na 4 000 uprchlíků větou, jejíž konec zanikl v burácivém jásotu: „Přišli jsme za vámi, abychom vám sdělili, že vaše vycestování...“ Vedle něho se usmíval současný spolkový ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier se svým českým kolegou Lubomírem Zaorálkem. Následně se Steinmeier s pamětníky a velkým houfem žurnalistů vydal na prohlídku zahrady Lobkovického paláce, kde se ve stanech Německého červeného kříže na podzim 1989 tísnily tisíce uprchlíků. O 25 let později zde byly prostorné stany také, ale tentokrát sloužily pro občerstvení hostů a představení spolkové země Sasko.
Při této příležitosti jsme se na zahradě s panem ministrem setkali i, my zástupci Fóra mládeže, a představili mu naší činnost. Tato jedinečná možnost se nám naskytla díky Česko-německému fondu budoucnosti, který zde měl prostor pro představení tří jím podporovaných projektů. Fórum zde mělo výjimečně velké zastoupení. Reprezentovali ho jeho mluvčí Jan Tománek, Šárka Navrátilová, Henrike Bernhardt a Phillip Haase, koordinátorka Franzi Stölzel a zástupci pracovních skupin. Za PS 1989 - Možnosti bez hranic? zde byla Franziska Niese, za PS Motivace boří překážky Robert Forker a Martin Machala a za PS Zapoj se! Tereza Pištorová.
Pan ministr se ukázal jako velmi milý a uvolněný člověk, měl vtipné poznámky a vypadal, že ho naše práce opravdu zajímá. Zdůraznil, že se bude opravdu snažit, aby měl Fond budoucnosti finanční prostředky i po roce 2017. Na závěr nám mladým poděkoval: „To, co vytváří dobré sousedství, je to, co dennodenně děláte. Ne fráze, které si vyměňuji s českým ministrem zahraničí.“
Ten den byl opravdu plný zajímavých a neopakovatelných setkání. Další z nich proběhlo například během čekávání na pana ministra, kdy za námi přišel sympatický starší pán, který před 25 lety zažil na velvyslanectví se svou rodinou vše na vlastní kůži a nyní se sem poprvé podíval znovu. Byl nadšený a zároveň pohnutý, když viděl, že v naší skupince byli i mladí Češi: „To byla určitě vaše babička, která nám tenkrát dala teplý vývar! Chtěl bych jí takto zpětně poděkovat.“
