Pohled na výstavu "Překonej stěnu smrti" v kontextu současné diskusi o uprchlících, od Bettiny Finzelové.
V současné diskusi o přijetí, rozdělování a integraci uprchlíků je opakovaně zpochybňováno fungování Evropské unie. Evropská unie usiluje o společnou azylovou politiku ve členských zemích, ale stále není jasná odpověď na otázku "Najde EU společné řešení navzdory její strukturální a kulturní rozmanitosti?".Politika EU podporuje svobodu pohybu svých občanů. Ve všech členských zemích je možné žít či pracovat bez víza nebo žádosti o azyl. To znamená obrovskou výhodu pro lidi, kteří žijí v Evropské unii. Ale tato svoboda nebyla vždy samozřejmostí. O tom svědčí výstava "Překonej stěnu smrti" od sdružení Paměť, která je přístupná pro veřejnost od 9. března v Duryňském zemském sněmu.
Výstava poskytuje detailní informace na základě textů a fotografií o osudech lidí, kteří následovali touhu po svobodě a pokusili se různými způsoby do sametové revoluce roku 1989 překonat železnou oponu v bývalém Československu.
Výstavu zahájil předseda durynského zemského sněmu Christian Carius. Ve svém projevu podotknul, že některé úspěchy, jako je například pád železné opony, byly možné jen proto, že se lidé bránili proti omezením nebo se za svobodu dokonce obětovali. Vzhledem k výstavě "Překonej stěnu smrti" zdůraznil nutnost úcty k lidské důstojnosti. Kromě toho vyjádřil potěšení, že tento projekt vznikl spoluprací české a německé strany.
Konzulka České republiky v Drážďanech, Ing. Eva Reinöhlová, vysvětlila, proč se tolik lidí pokusilo utéct přes řeky, zdi a elektrické ploty, a že svoboda není všední či samozřejmá. Miroslav Kasáček, jeden z autorů projektu, popsal zdi a hranice nejen jako symbol rozděleného světa, ale také jako místo odvahy a ochoty riskovat pro život na západě. Zeď nemůže zabránit touze po svobodě.
Toto vyjádření potvrdily popsané a ilustrované životní příběhy. Jeden z nejvíce šokujících osudů je osud 18letého východoněmeckého uprchlíka Hartmutha Tautze. Když se poblíž bratislavské Petržalky pokusil o útěk na západ, zachytili ho dva hlídací psi a zabili ho četným pokousáním. Jedna rodina unikla tím, že se nechala všít do dolní části postele, která byla následně přepravena přes hranice. Výstava rovněž ukazuje různé pokusy lidí na svobodu doslova uletět. Novinové články hovoří o letu horkovzdušným balónem nebo pomocí domácích létajících strojů.
Projekt podporovaný Česko-německým fondem budoucnosti a zrealizovaný sdružením Paměť byl obsahově koncipován Miroslavem Kasáčkem a Luďkem Navarou. Aby bylo možné nahlédnout do poměrů tehdejší doby, byly použity materiály z archívu Státní bezpečnosti, Národního archívu a ze soukromých archívů. Dr. Eugenie Trützschler přeložila výstavu z češtiny do němčiny. Umožnila tak všem německým návštěvníkům diskusi o historii sousední České republiky a Slovenska. Výstava je putovní a bude ke zhlédnutí v různých městech Německa, v Durynském zemském sněmu zůstane do 3. dubna 2016.
Výstava mi ukázala, jak cenný a důležitý je volný a svobodný život. S ohledem na naši minulost bychom měli mít pochopení pro lidi, kteří riskují a hledají svobodu. V EU, dosud spojení států s otevřenými vnitřními hranicemi , některé státy hlasují pro znovuzavedení hranic. Neměli bychom naopak více rozvíjet pochopení pro lidské osudy, a tím se více otevřít světu a důstojně přijmout uprchlíky? Pohled do minulosti nám může pomoci, abychom se stali otevřenějšími a vstřícnějšími. Zachování lidské důstojnosti by mělo být naším konsensem.
Bettina Finzel
Mluvčí Česko-německého fóra mládeže, se 9. března 2016 zúčastnila slavnostního zahájení výstavy.
