Přijela jsem do probouzející se Prahy, která se postupně celá zalévala pravým letním sluncem. Pro českoněmeckou společnost napříč činnostmi se toho dne konal malý svátek. Své brány zase po dvou letech veřejnosti otevřelo Velvyslanectví Spolkové republiky Německo, které je v Praze nejen symbolem a vazbou se sousedním státem, ale právě do zahrad velvyslanectví se také zapsal kus historie z doby, kdy se hranice jak státní tak kulturní a společenské násilím zavíraly.
Počasí slibovalo vysoké teploty a již od časného dopoledne přicházeli první žáci středních a základních škol, pro něž byl dopolední program vyhrazen. Mimo nahlédnutí pod pokličku příhraniční česko – německé spolupráce u jednotlivých stánků, si mohli návštěvníci vypůjčit knihu z Živé knihovny, kterou připravila naše koordinátorka Karolína. Princip spočíval v tom, že jednotlivé knihy, tedy „lidé s příběhem“ si hosté mohli ve stínu stromů vybrat k rozhovoru na omezený čas a vyptat se jich na vše, co je zajímalo. Samozřejmě i výběr „knih“ byl spjat s česko – německým tématem. V rámci programu bylo možno také soutěžit o poukazy na jazykové kurzy, poslechnout si rozhovor s panem velvyslancem, či se zaposlouchat do hudebního vystoupení.
Odpolední program se nesl v podobném duchu, přibylo rozhovorů a pozorný posluchač se mohl dozvědět, jak to na tom velvyslanectví tehdy vypadalo a jaký je ve skutečnosti život pana velvyslance.
Pro nás samotné, v našem stánku ryze dámskou sešlost, se jednalo nejen o celodenní rozdávání úsměvů a poskytování informací o našich činnostech Česko-německého fóra mládeže. I my jsme si mohly prohlédnout působivé interiéry velvyslanectví a projít si další stánky organizací, které se v neúprosném slunci prezentovaly. Velký dík za inspirativní den nejen tedy patří organizátorům celé události, ale i milým kolegyním z Tandemu a Do Německa na zkušenou.
