3. listopadu 2012 se v Ostravě uskutečnila výroční konference Česko-německého diskusního fóra věnovaná tématu energetické politiky. Za Fórum mládeže se jí zúčastnili mluvčí Alžběta Berčíková a Anne Liebscher a jejich zástupci Jan Tománek a Michael Borsky.
Konferenci v přestavěném plynojemu v areálu bývalých Vítkovických železáren, patřícímu k národnímu kulturnímu dědictví, zahájili předsedové Česko-německého diskusního fóra, bývalý český senátor Luděk Sefzig a německý státní tajemník Max Stadler. Až do podvečerních hodin diskutovali vědci, politici, diplomaté a samozřejmě také zástupci Fóra mládeže o energetické politice Německa, Česka a Evropské unie z různých úhlů pohledu. Zatímco Německo v loňském roce ohlásilo úplné odstoupení od atomové energie, Česko plánuje výstavbu dalších jaderných reaktorů, čímž chce navýšit podíl jaderné energie na celkové produkci energie.
Nejdříve představili řečníci tyto odlišné koncepce z vědeckého hlediska. Čeští zástupci ministerstev a ekologických organizací dali jasně najevo, že v zásadně proti energii z obnovitelných zdrojů nic nemají. Odstoupení od jaderného programu ale není na pořadu dne. Arnold Vaatz, místopředseda frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu, vyjádřil nečekaně hluboké neporozumění pro rozhodnutí Německa odstoupit od jádra, které iniciovala mimo jiné jeho domovská strana. Vedle přesvědčivých čísel o původu proudu v Německu v roce 2011 (55 % hnědé uhlí, 39 % jádro, 7 % vodní elektrárny) vysvětlil také stručně, že Německo nemá žádný vliv na to, jakou část z importované energie tvoří energie jaderná. Atomová energie ovšem nebyla plánovaným hlavním tématem konference.
Tomáš Jan Podivínský, náměstek ministra životního prostředí, se snažil objasnit, proč se Česká republika momentálně nemůže atomové energie vzdát: Energii z obnovitelných zdrojů zatím Česko neprodukuje v takové míře, aby mohla jadernou zcela nahradit, a na rozdíl od Německa má Česko už jen nepatrné zásoby hnědého uhlí. V roce 2050 chce sice Německo získávat 80 % potřebné energie z obnovitelných zdrojů, prozatím je ale odkázané na uhelné elektrárny. Toto je podle Vojtěcha Koteckého z Hnutí Duha z ekologického hlediska nejhorší možné řešení. Čeští řečníci několikrát zdůraznili, že z důvodu nízkých mezd je v Česku třeba brát ohled na spotřebitele, protože energie z obnovitelných zdrojů i neustále se zdražujících fosilních paliv vede k navýšení cen. Když Německo odstaví jaderné elektrárny a přejde k tepelným, německý spotřebitel navýšení cen nepocítí tak radikálně. Mimo to se v Česku vyrábí už dnes více ekologické energie než jaderné, zdůraznil Podivínský. Předseda Strany zelených Ondřej Liška kritizoval ve svém vystoupení českou vládu, že není schopná představit důvěryhodnou energetickou koncepci a příliš se spojuje s monopolním a polostátním koncernem ČEZ.
Pravděpodobně nikdo neočekával, že účastníci diskuze dospějí k vůbec nějakému konsenzu. Nicméně shodli se na tom, že do vytváření energetické koncepce je třeba zapojit i širokou veřejnost. Příspěvky ukázaly, proč budou Německo a Česká republika i nadále prosazovat rozdílné energetické koncepce. Na druhou stranu budou obě země v budoucnu muset také mnohem více spolupracovat. Už teď putuje energie ze severoněmeckých větrných elektráren na jih Německa přes české území. Rozvodová síť byla několikrát přetížena už letos v létě, podle českého velvyslance pro otázky energetické bezpečnosti Václava Bartušky se může celá střední Evropa obávat blackoutu. V případě, že by Česku hrozil blackout, může odstřihnout Německo ze sítě. Samozřejmě je v zájmu Německa i ostatních evropských zemí snažit se se svým sousedem dohodnout.
Diskuze pokračovala i v neděli, kdy si účastníci konference mohli prohlédnout hornické muzeu Landek Park. V šachtách hornické oblasti, která je od roku 1992 národní přírodní památkou, se zájemci dozvěděli nemálo o životě místních havířů a těžařském průmyslu na Ostravsku. Lépe se konference nedala uzavřít.
Zástupci Česko-německého fóra mládeže jsou velmi rádi, že se této zajímavé a inspirativní konference mohli zúčastnit, a těší se na další podobné akce.
